Arbeitsbuch – pracovní knížka
Arbeitsbuch (pracovní knížka) byl povinný osobní pracovní doklad zavedený v nacistickém Německu v roce 1935. Sloužil k evidenci pracovníků, jejich kvalifikace, zaměstnání a pracovní historie.
Do knížky se zapisovaly:
- Osobní údaje držitele
- Vzdělání a vyučení
- Kvalifikace a odborné kurzy
- Jednotlivá zaměstnání a zaměstnavatelé
- Změny pracovního poměru
Pracovní knížka musela být předložena při nástupu do zaměstnání a zaměstnavatel do ní zapisoval potřebné údaje. Kromě běžné pracovní evidence sloužila také státu ke kontrole a řízení pracovních sil, zejména v období před a během druhé světové války.
Po roce 1945 byly pracovní knížky v Německu postupně zrušeny. Dnes jsou vyhledávaným sběratelským materiálem a cenným pramenem pro genealogický a historický výzkum, protože často obsahují podrobné informace o životě a profesní kariéře svého majitele.









